Paracletus - 2. část

9. prosince 2012 v 19:20 | Magorovo Wuhu |  Verze k přepracování
A přesně v tu chvíli jsem se tam zjevil.

"Lidi, kteří vám chybí,
Lidi, co se vám líbí
Uvidíte a potkáte,
to slibuji vám tentokráte!"

"Slyšel jsi to?" zašeptal Algiditas a začal se rozhlížet kolem sebe.
"Jo," přisvědčil Desperatus a také se rozhlížel. "Nikoho ale nevidím," řekl.
"Ale někdo mluvil... Slyšel jsi, co říkal?"
"Slyšel."
"Já taky.
Obou dvou se zmocnil šok, když hlas uslyšeli znovu, přímo u svého ucha:

"Jsem Utěšovatel.
Napomáhám smutným duším
nevěřit svým vlastním uším
když Utěšení promlouvá."

"Kdo je to?" zvolal Algiditas. Zpod svého pláště vytáhl svůj zářivý meč a celý ve střehu zařval: "Ukaž se, nebo tě najdu a zabiju."
"Netřeba vidět, netřeba se bít,
když s Calidou můžeš nyní žít."

"Co jsi to říkal?" zahřměl Algiditas a sklonil svůj meč, načež začal pomalu, výhružně, přecházet po pokoji a důkladně prohlédl každý kout, snad aby našel toho, s kým měl tu čest. Ale on ještě neskončil. Nyní mluvil k Desperatovi:

"Netřeba bát se, netřeba strach mít,
když tě Annus může navštívit."

"Odk-kud znáš An-na?" zašeptal Desperatus.
Aldiditas se zastavil uprostřed pohybu a špitl: "Odkud znáš Calidu?"

"Na tom nezáleží.
Chci jen říct, že
princi lásku přivedu
za Annem pak odjedu.
Čekejte mě zítra ráno,
kdy vše bude uděláno."

A pak jsem skutečně odletěl za Calidou.
Desperatus a Algiditas se dlouho vzpamatovávali z prožitého šoku. Když se konečně trochu uklidnili, Desperatus, sotva slyšitelně, zašeptal:
"V-věříte m-mu?"
"Ne." odpověděl chladně Algiditas a vykročil směrem ke dveřím.
"Pojď," řekl "bude večeře."
"Víte," špitl Desperatus, když procházeli chodbou "Do-docela rád b-bych mu věřil."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama