Regina 3. část

2. listopadu 2012 v 14:41 | Magorovo Wuhu |  Verze k přepracování
Calida si odkašlala, neodpověděla však. Místo toho Desperata naléhavě chytila za rukáv a naklonila se k němu. Její pohled byl naléhavý a zoufalý.
"Poslouchej, Desperate, protože nemáme mnoho času. Každou chvíli tu může být strážce."
"M-myslíte Niv-vea?" přerušil ji chlapec. Královnin pohled získal ještě více na své zoufalosti.
"Pro-promiňte," omluvil se.
"Phoúron mi řekl, že jsi šel právě sem. Ale to nesmíš! Modř ve tvých očích je příliš sytá na toto místo! Nezůstavej a uteč se mnou, dokud je čas. V mé zemi zažiješ lásku, blahobyt a hezký domov. Můžeš bydlet v mém zámku... My jsme.. Jsme lidští. Máme své chyby, to ano, ale cítíme! Rozumíš mi, co tím chci říct? My..."
Nevěděla, jak pokračovat, a tak umlkla a tázavě si Desperata prohlížela. Bylo jí ho líto tak moc, až se její oči zalily slzami. Pohlížela do těch modrých očí na nezdravě našedlém obličeji. Pohlížela do nich prosebně, jako žebrák žadonící o kus chleba.
Desperatus svůj pohled znechuceně odvrátil. Už odjakživa nenáviděl, když se na něj někdo takto díval.
"N-ne, m-myslím, že zůstanu r-raději u sv-vého p-pána." odpověděl chvějícím se hlasem.
"Desperate! Prosím!" vykřikla Calida tak náhle, až se Desperatus lekl a o krok ustoupil.
"Promiň," zašeptala, "nechtěla jsem tě vystrašit. To nic... Ale teď už pojď. Pojď, prosím!"
Natáhla k němu ruku, chlapec ji však nestiskl.
"Vž-ždyť vás ani n-neznám!" namítl.

Calida užuž chtěla něco odpovědět, ale náhle se zadívala do dáli přes jeho rameno a ztuhla jako led. Desperatus se okamžitě podíval tímtéž směrem, nic ale neviděl. Pak to ale spatřil - za jedním ze stromů vyčuhoval kousek bleděmodrého pláště. Ale Nives přece plášť nenosí...
"To ne! To je on!" špitla. "Jestli neodejdeme, zabije nás!"
Desperatus to místo ještě pár vteřin sledoval. Pak se se slovy "T-to ne-není Nives." otočil zpátky. Jenže to, co viděl před sebou, ho zarazilo.
Královna už byla pryč.
Desperatus zůstal ještě chvíli stát a pak se rozběhl k tomu stromu, za kterým se schovával onen pozorovatel. Mohl to být buďto Poesis, nebo Algiditas.
Když tam doběhl, spatřil prince Algidita s neurčitým výrazem v obličeji.
"Jdeme." rozkázal Algiditas. Desperatus ho poslechl a šel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama