Červen 2012

Desperatus se loučí s Phoúronem.

30. června 2012 v 8:54 | Magorovo Wuhu |  Verze k přepracování
"J-ještě j-jed-dnou d-díky, pa-pane Phoúrone." zavolal na něj Desperatus, když si konečně zapnul svůj kufřík nově naplněný jídlem, pitím, ale i nadějí. Bylo asi osm hodin ráno, slunci se však podařilo vyhoupnout se na oblohu teprve před pár minutami a Desperata se opět zmocňovalo odhodlání kráčet dál.
"Takže sis to nerozmyslel." řekl na to Phoúron. "Nyní už dobře víš, že tvá cesta není smysluplná. Teď už víš, že tě v Ledových zahradách nic nečeká. Přesto však jdeš..."
Desperatus nervózně přikývl.
"Pak tedy nezbývá, než.. Než ti popřát hodně štěstí!" zvolal přátelsky stařec. Pak ale opět zvážněl:
"Až... Tedy, JESTLI se budeš vracet, zastav se u mě. Rád tě přivítám. A dej mi vědět, jak se daří mé rodině. Samozřejmě, nic... Nic mi do toho není, ale... Je tak těžké to vyjádřit slovy...!" a odmlčel se.
Desperatus jen chápavě přikývl a zamával mu. K tomu ještě přidal chabý úsměv. Když se otočil že už půjde, ještě za sebou zaslechl tato slova:
"Sbohem, synku. Mám tě rád."
Desperatus se prudce otočil, tak moc byl překvapený. Jenže dveře Phoúronovy chaloupky byly již zavřené.
Ta předposlední... Ta poslední... OBĚ věty ho překvapily, ale především ho obrovsky potěšily. Byla to pro něj posvátná slova a tuto chvíli si hodlal navždy uchovat v paměti.
"Má mě rád..." řekl si pro sebe s patřičným údivem. Jenže místo toho, aby ho tato slova rozveselila, v něm z nějakého nepochopitelného důvodu vyvolávala obrovský smutek. Byl by se i rozbrečel, kdyby se okamžitě nepřinutil pokračovat dál.

Za tu jedinou noc se mu Phoúron vryl do paměti jako někdo ve stylu otce... Desperatus litoval, že se ho nezeptal, jestli by tu mohl zůstat s ním. Nakonec si ale řekl, že je to možná dobře. Měl totiž pocit, že každá sebemenší chybička by mohla vztah mezi ním a Phoúronem navždy zničit. A tak se otočil zpět čelem k severu, zhluboka se nadechl a s pocitem chladného a velmi těžkého kusu železa v žaludku pokračoval ve své neúnavné pouti.

Jistě, Phoúrona už možná nikdy neuvidí. Ale on mu říká synku a má ho rád. Tak co na tom?